Divotvorný hrnec nebo The Finian's Rainbow?

Dnes večer vyprávíme pohádkový příběh českých přistěhovalců hledajících v Americe nový domov, dobré bydlo a trochu štěstí. Náhoda a štěstí sehrály svůj díl i při cestě této hry na tuzemská jeviště.  Divadelní příběh začíná na Broadwayi roku 1947, kdy hudební skladatel Burton Lane (2. 2. 1912 až 5.1. 1997) a textař Edgar Harburg  (8. 4. 1898 až 5. 3. 1981) s obrovským úspěchem uvedli muzikál The Finian's Rainbow. Hrdiny na broadwayských prknech byli irští přistěhovalci, jejichž cestu novou vlastí provází skřítek Og.

Nezapomenutelná a záhy celosvětově zlidovělá hudba společně s humanistickým poselstvím představení upoutaly pozornost dvou českých divadelníků, kteří americké autory znali už z doby svého nedobrovolného válečného azylu za Atlantikem. Jiří Voskovec a Jan Werich jasně vnímali podobnost inscenace s poetikou jejich prvorepublikového Osvobozeného divadla, a tak jako vůbec první na světě přenesli muzikálový námět z Ameriky na starý kontinent, který před válkou na svých jevištních mapách malovali a vtipně popisovali jako usedlou, avšak rozmanitou dámu Evropu. Muzikálový příběh irských přistěhovalců přeletěl oceán a zakotvil v jejich obnoveném divadle v osvobozeném Československu. Příběh ale doznal změn.

Zrodil se Divotvorný hrnec plný zlata!  Z Irů se stali Češi se vším všudy a ze skřítka „čtveráka“ pravý tuzemský vodník. Autoři V+W opět stáli u historické divadelní chvíle, kterou publikum nadšeně aplaudovalo. Nejen o slavné premiéře 6. března 1948, ale i v letech následujících. Trochu potměšilým, ale dobrosrdečným vodníkem Čochtanem nebyl jenom slavný Jan Werich, ale během desítek let v pražských inscenacích i Miloš Kopecký. Písničky a scény z představení se díky gramofonovým deskám staly legendou. Mimochodem právě z černých amerických desek skladatel Zdeněk Petr zaznamenával a instrumentoval českou verzi představení. Zlato v divotvorném hrnci pak žlutě zářilo na jevištích v Plzni nebo v Ostravě.

Roku 1990 v Hudebním divadle v Karlíně přichází začátek nového příběhu. Tam se na scéně objevil Čochtan Josefa Dvořáka, který rozehrává další slavnou kapitolu původně broadwayského trháku, který díky hollywoodskému zfilmování už dávno znali diváci na celém světě. V nové době je ovšem český vodník v americké studni už dávno nezávislým na své newyorské předloze a žije si svým vlastním životem.

Čochtan vypravuje aneb recenze netřeba

Autorský přínos, osobitá komika i poetika Josefa Dvořáka a jeho souboru dále rozvíjejí „americký příběh cesty za duhou“ a navazují na původní předlohu i vynikající úpravu Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Skoro se tomu nechce věřit, ale Čochtan v podání Josefa Dvořáka „vypravuje“ už téměř třicet let. A Thalia zaplať - má komu! Vyprodaná hlediště opakovaně naslouchají univerzálnímu příběhu Josefa Nováka a jeho dcery Káči, kteří hledají svoji Štědrou dolinu v daleké cizině. Naštěstí nakonec najdou nejen dobré lidi nového světa, ale i starého známého ze své vlasti.

Věříme, že i Vy dnes večer potkáte svého „dobrého známého“ Josefa Dvořáka, který tímto představením svému publiku věnuje „pozornost“ ke svým pět a sedmdesátým narozeninám. Naštěstí všichni víme, že muži, vodníci a dobré příběhy nestárnou…

Jan Burda